Titulek Arpiďák.jpg

Zábava a zajímavosti

Jak dopadl Motor?
červen 2017

Motor České Budějovice se probojoval až do baráže o postup do extraligy ledního hokeje. Postup Motoru nakonec unikl. Přesto se nám sezóna povedla. Kluci podávali skvělé výkony a přejme si, aby to v příští sezóně konečně vyšlo. Hokejistům Motoru nyní začala letní příprava na další sezonu. Přípravné zápasy začínají 8. srpna 2017, kdy se Motor utká s Plzní, s Kladnem a s Pardubicemi a Znojmem. Pravidelně se mezi sezónami uskutečňují výměny hráčů a posily hokejových týmů. To nastane samozřejmě i v Motoru. Jsme velmi zvědaví, jak se pokračujícímu trenérovi Antonínu Stavjaňovi podaří sladit nová složení útoků a obranných dvojic, aby Motor navázal na velmi povedená utkání z končící sezóny. (Radek Benýšek)
obálka.jpg
Rubrika: Píše nám Patrik Sysel
Červen 2017
 
Máme velkou radost, že na nás Arpiďáky nezapomněl náš bývalý kolega a spolužák Patrik Sysel. Přinášíme vám jeho dopis z Prahy. Prý nebude poslední, proto tímto zahajujeme novou rubriku.
 
Milý Arpiďáku, promiň, že Ti píšu až teď, ale měl jsem toho celkem dost k zařizování, tak se to povedlo až do Tvého předprázdninového čísla. Nechci říct, že bys byl zapomnětlivý, ale rád Ti připomenu, že naše poslední setkání proběhlo v březnu loňského roku, kdy jsem Tě informoval o tom, jak bylo v Jedli a co chystám. V té době moje cesta vedla na Mezinárodní konzervatoř v Praze. Od té doby uplynul celý školní rok a já už  nyní dokážu říct, jestli tato cesta byla správná. Ano, umění je opravdu to, čemu se chci v životě věnovat, Teď Ti ale napíšu, co jsem zařizoval. Začátkem měsíce března jsem seděl v naší školní jídelně a čekal, až mi začne další hodina. Pak jsem ale slyšel - neboj, já neposlouchám cizí rozhovory, ale tohle nešlo přeslechnout. Bavili se totiž moji tři pedagogové o tom, koho pošlou na tzv. výměnný pobyt. To je pobyt, kdy se na určitý časový úsek vymění studenti partnerských škol stejného oboru. Protože se neshodli na konkrétních lidech, přišli oficiálně za námi studenty s tím, že si máme vyplnit předběžnou přihlášku a oni že z toho seznamu přihlášených vyberou pět, kteří se budou moci zúčastnit. Představ si, přihlásil jsem se z celého oddělení jen já a můj kamarád Kryštof. Ostatní chtěli zůstat v jistotě a nic neměnit. Kryštof nakonec své rozhodnutí změnil, a tak jsem zbyl sám, o to víc jsem byl nervózní, protože reprezentovat naši školu v Brně úplně sám není jednoduché. Škola mi zajistila ubytování a pomohla mi seznámit se se změnami, které mě čekají. Já se zase moc rozepsal. Tak se měj hezky, všechny Arpiďáky pozdravuj a popřej jim krásné teplé a zážitky nabité prázdniny. Tvůj  kamarád Patrik Sysel.
Indiáni.jpg
Vzpomínání na dávná léta v ARPIDĚ
červen 2017

Jo, jo, tenkrát bylo všechno úplně jinak. Do ARPIDY jsem nastoupila v šesti letech do mateřské školky, která sídlila vedle šaten, konkrétně blízko počítačové místnosti. Tenkrát nás tam bylo hrozně málo, že už si ani nepamatuji kolik. Vzpomínám si na mou první paní učitelku, kterou byla Jitka Činátlová, a paní ředitelka byla Eva Petrželová. Nikdy nezapomenu na první vystoupení ve školce s písní „Pam, pam, pampelišky v žlutém klobouku“. Na hlavách jsme měli čepice vyrobené ze čtvrtky, podobné těm, co nosí Číňani na rýžových polích. To bylo mé první představení. Najednou se naše třída začala pomalu stěhovat do vedlejší místnosti. Z naší bývalé školky se pomalu stávala třída přípravného ročníku. Přípravný ročník je rok, než se jde do první třídy. V přípravce jsem měla paní učitelku Hanku Opravilovou a asistenta mi tehdy dělal Martin Pilný. Jo, to jsem byla ještě malá holka. Vzpomínám, jak mě tenkrát asistent Martin nesl, abych se podívala na nástěnku. To byly pro mne první okamžiky v ARPIDĚ. Taky bych ráda zavzpomínala na družinářku Magdu Třískovou, která mě mívala také hodně na starosti. Spolu jsme jeli na první tábor nazvaný Indiánský. První ARPIĎÁCKÉ tábory bývaly na Hradcích a bylo to super. Jezdívali jsme vlakem celá banda, pak jsme šli třeba kousek pěšky. Pro mne to byly nezapomenutelné zážitky. Když si třeba vybavím výpravu na Kleť! Hanka Doskočilová hrála indiánskou babičku a nesla mě chvilku nahoru na zádech. Hanka a Arnošt Doskočilovi byli také mezi prvními lidmi v ARPIDĚ. Organizovali právě tábory nebo i v zimě hory. Popravdě, už si asi nevzpomenu, jaká místa jsme navštívili. Nezapomenu i na táboráky a jak jsme si pekli takzvané ČERVY. Já vím, zní to trochu děsivě, ale tenkrát to byla výborná pochoutka z vody a mouky, špetky soli, z toho se skládalo těsto. Z těsta se vyválely tenké válečky, které se namotávaly na pícháky a opékaly se nad ohněm. Pochoutka se dala jíst naslano s kečupem, ale i nasladko s marmeládou. Ty pobyty probíhaly tak, že jsme vždycky měli různá témata. To byl můj úplně první letní tábor, na který si dodneška pamatuji. Když tak teď nad tím přemýšlím, říkám si, co asi tak všichni dělají, ta stará ARPIĎÁCKÁ parta? Bylo by super se po těch letech vidět a popovídat si. Zavzpomínat na staré dobré časy. Ráda bych viděla Libora Čajana, který pracoval v   ARPIDĚ jako plavčík a taktéž jezdíval s námi na pobyty. Teď už na dětské tábory pochopitelně nejezdím, tak můžu těžko porovnávat, co bylo před tím jinak a jak to chodí dnes. To byly staré dobré časy, na které ráda vzpomínám. Tenkrát se na ARPIDĚ všichni mezi sebou znali, bylo to na pohodu. Teď už je to všechno jinak. Arpida je plná nových zaměstnanců, je tam více dětí. Pořád tam vznikají nové možnosti, aby tam mohli lidi zůstávat. Například je tam stacionář pro dospělé, sociálně terapeutické dílny a úplně nově jsou cvičná pracoviště. (Petra Velíšková)
dynamo.jpg
Sportovní rubrika Martina Jenšovského
červen 2017

Milí čtenáři, vítám vás u 3. dílu mé sportovní rubriky, ve které se ohlédnu za sezonou nejlepšího fotbalového týmu v Jihočeském kraji SK Dynamo České Budějovice. Na podzim se Dynamu doma velmi dařilo. Žádný zápas neprohrálo, až na 3 zápasy venku, kde jsme však prohráli vždycky o jeden gól. To svědčilo o naší produktivitě na podzim. Náš brankář Zdeněk Křížek byl dokonce na podzim vyhlášen nejlepším gólmanem celé 2. ligy. Dynamo bylo na podzim na 4. místě a hodně se mluvilo o postupu do 1. ligy. Ale na jaře se všechno změnilo. Dynamo už doma nebylo tak suverénní jako na podzim. Během jara Dynamo seskočilo ze čtvrtého místa na šesté a už to vypadalo, že se do 1. ligy nedostane. Na jaře Dynamo doma nevyhrálo ani jeden zápas a venku jsme vyhráli jenom 2 zápasy. Ale dnes jsem byl na posledním zápase Dynama v sezoně a Dynamo vyhrálo poprvé na jaře doma nad Třincem 3:0. Dynamo tedy skončilo na 5. místě. Ale nemá se za co stydět. Třeba příští rok Dynamo postoupí do 1.ligy. Uvidíme.  (Martin Jenšovský)
knihovna.jpg
Knihovna v ARPIDĚ
červen 2017

Již delší dobu spolupracuji v Arpidě s Petrou Velíškovou a asistentkou Ivetou Svitákovou (dříve Petrou Coufalovou) na novém uspořádání knihovny v ARPIDĚ. Náš tým vede knihovnu už dva roky. V současné době je naším hlavním úkolem zpracovat seznam odborné i zábavné literatury, rozdělení knih podle žánrů a evidence do počítačového programu. Knihy máme rozdělené do dvou částí – knihovna pro radost a knihovna odborná. Návštěvníci knihovny pro radost si mohou půjčit knihu a po přečtení ji vrátit do sběrného boxu, který se nachází před vstupem do místnosti knihovny. Z odborné části knihovny si mohou čtenáři půjčit knihu na dobu jednoho měsíce a výpůjčku potvrdit zápisem do výpůjční knihy. V případě potřeby lze dobu prodloužit. Do budoucna plánujeme i zavedení pravidelné výpůjční doby, která je nyní omezena na čtvrtek dopoledne. V knihovně nás čeká ještě mnoho práce, která nás ale baví. Doufáme, že naši práci čtenáři ocení a knihovna bude sloužit nejen čtenářům v Arpidě, ale i ostatní veřejnosti. (Martin Kotil)
O hokeji lakrosu a mistrovství světa
duben 2017
 
Žijete hokejem? Já rád. Všichni dobře známe slavná jména Jaromír Jágr, Dominik Hašek, Petr Nedvěd. Ale co víme o hokeji? Vznikl koncem 19. století v Kanadě, brzy se rozšířil do Evropy a do Asie. Předchůdcem hokeje byla tvrdá a nebezpečná hra lacrosse. Lacrosse vznikl v Severní Americe (oblast Velkých jezer). Tento sport byl oblíben převážně u indiánů. Dnes patří hokej k nejrychlejším sportům na světě. U nás je jedním z nejpopulárnějších sportů. První mistrovství světa v ledním hokeji se konalo v Belgii v roce 1923, kde naše reprezentace získala bronzovou medaili. Nejúspěšnější zemí co do počtu mistrovských titulů je Rusko (SSSR), Kanada, ČR a Švédsko. Náš stát získal od vzniku mistrovství světa 12 zlatých, 13 stříbrných a 19 bronzových medailí.  Všichni rádi vzpomínáme na největší úspěch našeho hokeje olympijské vítězství v japonském Naganu pod vedením trenéra Hlinky. V letošním roce se můžeme těšit na mistrovství světa v hokeji  od  5. do 21. května. Hrát se bude v Kolíně nad Rýnem a v Paříži. Pořádajícími zeměmi jsou Německo a Francie. To je zajímavý unikát. 16 týmů odehraje celkem 64 utkání. Kromě známých hokejových jmen uvidíme i nové hráče. Tak se budeme těšit. Ať se zadaří!  (Martin Kotil)
volejbal.jpg
Sportovní rubrika Martina Jenšovského
duben 2017

Milí čtenáři, vítám vás u druhého pokračování mé Sportovní rubriky, ve které se budu zabývat hrou nejlepšího volejbalového týmu u nás v Jihočeském kraji a tím je VK Jihostroj. Jihostroj je tým, který pravidelně hraje 1. ligu a v sezóně 2016/2017 se zatím Jihostroji daří podle představ. Po skončení základní části byl Jihostroj na skvělém třetím místě a opět, jako před rokem, postupoval do play-off. Jihostroj má zase velké ambice, minulý rok se Jihostroj propracoval až do semifinále, ale nakonec získal pouze bronz. Já si však myslím, že tento rok se Jihostroj dostane až do finále a získá titul celé volejbalové ligy. Formu a mužstvo na to má. Teď je Jihostroj ve čtvrtfinále s Euro Sitex Příbram, zatím vede 3:2. Já osobně jsem ještě na zápase Jihostroje nikdy nebyl. Doufám, že se někdy v nové sezoně přijdu podívat alespoň na jeden zápas Jihostroje. Více o VK Jihostroj najdete na www.volejbalcb.cz. To je z tohoto dílu mé sportovní rubriky vše a příště se těšte na 3. díl, kde budu rozebírat hru českobudějovického fotbalového Dynama. (Martin Jenšovský) 
Rozhodčím iBoccii
únor 2017

Chtěl bych vám představit sport boccia. Boccia je kolektivní sport pro všechny. Vychází z francouzského petangue. Poprvé jsem si zahrál s přáteli na pláži u moře, později jsem se s tímto sportem setkal v Arpidě a stal se členem týmu Pohodáři. Nyní jsem se stal rozhodčím. IBoccia má upravená pravidla klasické Bocii. Rád bych se s vámi podělil o své první zkušenosti ze školení hlavního rozhodčího, které se konalo 9.1.2017 v tělocvičně Arpidy. Seznámil jsem se zde pod vedením Mgr. J. Talicha s pravidly Jihočeské ligy a i prováděcími pokyny Jihočeské ligy. Jako rozhodčí musím především prokázat znalost pravidel této hry, určuji pořadí hodů, komunikuji s hráči, trestám přestupky a vyhlašuji vítěze. Rozhodčí má k dispozici ukazovatele skóre, měrku, speciální metr k měření vzdáleností mezi míčky a barevnou pálku. Pokud máte zájem seznámit se podrobně s pravidly této hry, naleznete více informací na www. integrovanesporty.cz. Na práci rozhodčího se rozhodně velmi těším. iBoccia pomáhá rovnocennému zapojení zdravých lidí do aktivit lidí s hendikepem. Našim družstvům přeji mnoho úspěchů a krásných sportovních zážitků. (Martin Kotil)
Slavie.jpg
Sportovní rubrika Martina Jenšovského
únor 2017

Rozhodl jsem se od tohoto čísla Arpiďáku začít psát svoji vlastní rubriku. Jmenuje se Sportovní rubrika Martina Jenšovského. Baví mě totiž sport, mám rád všechny možné sporty (až na tenis, tam fandím jen našim tenistům) a chci vám přiblížit různé sportovní události, zajímavosti a výsledky, které se budou uskutečňovat. A začneme fotbalem. Můj kamarád ze třídy Dominik Orlovský si se mnou o sportu hodně často povídá. Hlavně o fotbale a o hokeji. Jeho nejoblíbenějším týmem ve fotbale je Slávia Praha. Proto jsem se ho trochu vyptal a přináším vám jeho zajímavé odpovědi na mé všetečné sportovní otázky. Dominik Orlovský mi řekl: „Fandit Slávii jsem se rozhodl proto, že můj děda je velký tradiční slávista a já jsem se tuto tradici po něm rozhodl převzít. Nejvíc se mi z hráčů líbí útočník Milan Škoda a útočník nebo záložník Muris Mešanovič. Jinak mi nikdo nevadí, mám rád všechny hráče Slávie. Týmu bych chtěl popřát, aby byl stejně dobrý jako je a aby vyhrál titul české ligy a dostal se do evropských pohárů nebo Ligy mistrů. Všem fanouškům Slávie bych chtěl říci, aby co nejvíce fandili a podporovali Slávii, protože ta teď svou hrou ohromuje všechny české týmy.“ Tolik Dominik Orlovský, velký fanoušek Slávie Praha. Kdo by se chtěl o tomto fotbalovém týmu dozvědět více, ať se podívá na internetové stránky www.slavia.cz. Těšte se na příští Sportovní rubriku Martina Jenšovského, přinesu vám zajímavosti o volejbalovém mužstvu Jihostroj z Českých Budějovic. (Martin Jenšovský) 

Recept: dětský nealkoholický punč
prosinec 2016

K předvánočnímu i vánočnímu času neodmyslitelně patří punč. Dospělí si jej dávají třeba na náměstí v Českých Budějovicích. Ale co děti? Ty nesmějí alkohol. Proto vám přinášíme recept na punč dětský, nealkoholický.
 
Jaké budeme potřebovat suroviny?
3 lžíce pomerančové šťávy, 150 ml pomerančového džusu, 150 ml jablečného džusu, 1 lžíce citronové šťávy, 1 sáček punčového koření, 100 ml vody, 1 jablko, 1 pomeranč, 1 badyán, 1 celá skořice.
 
A jaký je postup výroby?
Krok 1: do hrnce nalijeme pomerančovou i citronovou šťávu, oba džusy, vodu a vše přivedeme k varu. Pro lepší chuť přidáme badyán a skořici.
Krok 2: jakmile se začne směs vařit, ochutíme ji punčovým kořením. Jablko nakrájíme na malé kousky a pomeranč na plátky. Vše přidáme do hrnce, přikryjeme ho pokličkou a vaříme 10 minut.
Krok 3: hotový punč nalijeme do sklenic a můžeme podávat.
 
A teď už jenom přeji dobrou chuť. Martin Jenšovský

hole.jpg

Vyrob dárek: dešťová hůl
prosinec 2016

Každý přemýšlí, co by třeba vyrobil pro někoho za dárek. Já mám pro vás zajímavý tip: dešťová hůl. To je vlastně hudební nástroj, který vyrábíme na stacionáři v Domečku v Arpidě. No a proč Dešťová hůl? Když vezmete výrobek do rukou a budete ho různě přetáčet, bude to znít, jako když prší. Na výrobu Dešťové hole je potřeba tvrdá papírová role od fólie (nebo od něčeho jiného) s průměrem otvoru asi pět centimetrů a dlouhá třeba 30-100 centimetrů. Do té role se postupně vtloukají hřebíky tak, aby nebyly moc dlouhé a čouhaly dovnitř.  Jeden konec role potom pořádně obmotáme lepicí páskou tak, aby byl dostatečně pevný a nic z něj nevypadlo. Druhou stranou role se podíváme dovnitř a zkontrolujeme délku hřebíků. Hřebíky se nesmí dotýkat, aby výrobek měl správný účinek. Pak můžeme postupně dávat dovnitř různé drobnosti jako je čočka, hrách či rýže. Obracením hole průběžně zkoušíme, jaký následný výrobek vydává zvuk. Nesmí tam být těch věcí málo, ale také ne moc. Když je toho dostatek, zalepíme druhý otvor také pořádně lepicí páskou. Hůl lze různě vyzdobit. Můžete jí natřít barvou. Nebo můžete použít ubrouskovou techniku (decoupage). Zkrátka, aby byla hezká. Tento netradiční hudební nástroj je podle mě výborný tip na dárek pod vánoční stromeček pro nějakého kamaráda nebo rodinného příslušníka.
(Petra Velíšková)

Anketa - nejoblíbenější vánoční pohádka
prosinec 2016

O Vánocích se hodně z nás dívá na pohádky. A nás zajímalo, která je nejoblíbenější. Moje nejoblíbenější pohádka je Tři oříšky pro Popelku. Je to tradiční Vánoční pohádka. A nyní se podíváme, jak dopadla naše anketa v Centru Arpida:
Žena, 49 let: Tři oříšky pro Popelku. Nejvíce se mi líbí hudba a atmosféra pohádky.
Žena, 26 let: Pyšná princezna. Pohádku mám ráda odmalička. Je vtipná a přitom poučná.
Slečna, 9 let: Mrazík. Líbí se mi Nastěnka. Je hodná a hezká.
Chlapec, 9 let: Krkonošské pohádky. Krakonoš je nejlepší. Má jí rád můj táta.
Žena, 23 let: Tři oříšky pro Popelku. Je to klasická princeznovská pohádka.
Jak vidíte, tak jednoznačně vítězí pohádka Tři oříšky pro Popelku. Můžeme říci, že také v ARPIDĚ je to nejoblíbenější vánoční pohádka.
(Martin Kotil a Lenka Málková)

Jak to mají jinde? Japonské Vánoce
prosinec 2016

(M. Kotil) V asijských zemích nemají vánoční svátky jako v Evropě či v Americe. V Asii se totiž konají oslavy Nového roku a i pro Japonsko je tedy mnohem důležitější Nový rok. Oslavy japonského Nového roku začínají až novoroční půlnocí a silvestrovský večer je věnován posledním přípravám. Symbolickým zahájením těchto oslav je 108 úderů zvonů ve všech budhistických klášterech po celém Japonsku, které vysílá i televize. Číslo 108 je posvátné číslo a v budhismu představuje odmítnutí 108 špatných myšlenek, neřestí a hříchů. V období oslav Nového roku si lidé vyzdobí vchody domů tzv. kodomacu, které přináší sílu a zdraví pro příští rok. Kodomacu se vyrábí z větví borovice, japonské švestky ume a z bambusových stvolů. Ke kodomacu patří i pás šimenava. Součástí oslav jsou i speciální tradiční jídla. Například černé fazole mame zaručují zdraví, kaštany kačiguri úspěch. Před nemocemi chrání zvláštní druh kořeněného vína Toso. Po večeři si dají lidé dárky, jsou to především peníze v obálce. Krátce po novoroční půlnoci se budhisté sejdou k budhistickém chrámu. Jedná se o setkání lidí, kteří si vzájemně přejí vše nejlepší v dalším roce. Hlavní oslavy Nového roku trvají tři dny. S těmito oslavami je spojeno také hraní různých společenských i karetních her, dívky hrají hanecuki – speciální japonský badminton se zdobenými pálkami. Japonci velmi rádi posílají novoroční blahopřání. Každý rok si jich pošlou několik milionů a posílají je třeba i sousedům.
 
Tak po Japonsku:
Veselé Vánoce
Meri kurisumasu
メリークリスマス.

Znáte vánoční pranostiky?
prosinec 2016

Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky. Na Adama a Evu můžeš čekat oblevu. Jasno na den Štědrý – úroda tvrdého zboží a hrachu. Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný. Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu. Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší. Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně. V pátek Božího narození, tuhá zima bez prodlení. V neděli Božího narození, teplá zima bez prodlení. Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito. V neděli Božího narození, teplá zima bez prodlení. Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří. Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad na něj smutně kouká. Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí. Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce. (vyhledal Radek Benýšek) 

Recenze časopisu ABC neboli Ábíčko
Květen 2016
 
ABC je čtenářský deník technického a přírodovědného zaměření pro chlapce a děvčata ve věku 10-15 let. Jeho součástí jsou kreslené komiksy, vystřihovánky modelů aut, motorek a letadel, zajímavé články ze života zvířat a rostlin, historické události dějin. Vychází od roku 1957, původně pod názvem ABC mladých techniků a přírodovědců. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století bylo prakticky nemožné časopis sehnat. V roce 2005 a 2006 získal časopis titul „Časopis roku“ v kategorii Časopis pro mládež. To abyste věděli, jak je časopis úspěšný a proč ho čtu. Pokaždé si v něm totiž najdu něco zajímavého a naučného. Nedávno jsem si tam například přečetl článek o jedovatých rostlinách a zvířatech. V posledním vydání mě zaujalo vyprávění o historické epoše vlády Jagellonců v českých zemích. Komiksy v ABC musí mít rád každý mladý kluk. Mně se nejvíc líbí poslední dobou seriál Malý bůh. Časopis vychází v tištěné podobě, ale můžete se na něj podívat i na webových stránkách www.abicko.cz. Rozhodně doporučuji. (Martin Jenšovský)
kašna.jpg
Kam v Budějovicích o prázdninách?
Květen 2016
 
Brzy budou prázdniny. Ty letní. Rozhodli jsme se, že vám nabídneme pár zajímavých tipů, kam se dá v Českých Budějovicích o prázdninách podívat a něco zažít. České Budějovice jsou krajským městem Jihočeského kraje. Jeho náměstí patří mezi největší v Evropě. Dále se České Budějovice pyšní Černou věží a Samsonovou kašnou. Nachází se zde také několik velkých firem, třeba Budějovický Budvar, Pivovar Samson, firma Bosch a Koh-i-noor. V Koh-i-nooru se vyrábí tužky nebo pastelky a fixy. Radek říká, že tam pracovala jeho babička a montovala tužky. Na náměstí kromě kašny najdete i bludný kámen. Podle pověsti ten, kdo ho překročí po deváté večer, bude bloudit ulicemi města až do rána a nenajde cestu domů. Tak pozor! Hledejte ho jenom ve dne. Budějovicemi protéká nejdelší řeka České republiky Vltava a zároveň zde do ní vtéká Malše. U soutoku je zimní stadion a plavecký stadion s letním koupalištěm. A hned vedle v parku najdete planetárium. Dají se tam vidět hvězdy. Zhasne se a vidíte je nad sebou. A paní průvodkyně vám ukazuje červeným kolečkem a vysvětluje, co která hvězda je. Až odsud vyjdete, uvidíte letní kino Háječek a můžete tam v létě jít na film. Program najdete na plakátovacích plochách nebo na www.kinokotva.cz. Zajímavé je i Vltavské nábřeží u Dlouhého mostu (vedle Bejbycentra a přístaviště). Tam je posilovna pro osoby s postižením, která funguje od pondělí do pátku od 12 do 20 hodin a v neděli od 16 do 19 hodin. Vedle je i přístaviště, kde jezdí parník na Hlubokou a do Purkarce (viz www.lodnidoprava.info). Pokud by vám nestačily krásy Českých Budějovic, v okolí je spousta dalších zajímavostí. Navštívit můžete zámek Hluboká nad Vltavou, kousek od něho je i zoologická zahrada Ohrada. Za zmínku stojí také rozhledna na vrcholu kopce Kleť, od které už je to jenom kousek na zříceninu Dívčí kámen. Tam byla Markétina sestra Kristýna a přivezla si odsud kamínek pro štěstí. Tak pěkné léto v Českých Budějovicích a okolí.  (Markéta Mondeková a Radek Benýšek)
pes.jpg
Já, Teddy, pes
Květen 2016
 
Ahoj lidi. Jsem pes. Jmenuji se Teddy. Je mi 1 a půl roku. Jsem tibetský španěl a bydlím u své paničky Markéty Mondekové. Mám moc rád, když si se mnou Markétka hraje, dává mi napapat a občas se mnou jde i na procházku. Vždycky se těším, až se Markéta vrátí z práce. Pokaždé ji přivítám a těším se na to, že si budeme spolu hrát. Ještě s námi bydlí želva, která si se mnou sice moc nehraje, ale mám ji taky rád. Všechny Vás zdravím. Já, Teddy, pes.  (M. Mondeková)
Velikonoce.jpg
Velikonoce a tradice, krátké ponaučení pro každého
Květen 2016
 
Sice už máme skoro dva měsíce po Velikonocích, ale zjistili jsme, že mnoho z vás čtenářů nemá často ani ponětí o tom, k čemu ty Velikonoce vlastně jsou a jaké tradice se při nich odehrávají. Takže přinášíme krátké ponaučení, abyste za rok byli připravenější. Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem v roce. Připomínáme si smrt a vzkříšení Ježíše Krista. S oslavou Velikonoc je spojena řada tradic, a to jak křesťanských, tak i pohanských. Pojďme si je připomenout. Velikonoce začínají Květnou nedělí, kdy Ježíš přijel do Jeruzaléma. Lidé ho vítali máváním palmovými větvemi a zvoláním "hosana". Odtud pochází tradice svěcení kočiček (ratolestí) na Květnou neděli. V kostele se čtou pašije (příběh o umučení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista). Svatý (pašijový) týden pokračuje Zeleným čtvrtkem. Koná se poslední večeře Páně a Jidáš zrazuje Ježíše. V kostele zazní naposledy zvony a odlétají do "Říma". Chodí se na koledu s řehtačkami a pečou se jidáše. Na Velký pátek Ježíš umírá na kříži a jeho tělo je uloženo do hrobu. Je to den velkého půstu od masa a nepracuje se. Bílá sobota je dnem klidu. V kostelích probíhají velké večerní bohoslužby (vigilie). Před kostelem se pálí a světí oheň. Velikonoční neděle je dnem oslav zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V kostele se světí velikonoční pokrmy. Na Velikonoční pondělí chodí muži s pomlázkou. Od žen dostávají kraslice. Jde o původně pohanský zvyk sloužící pro zajištění zdraví. (Martin Jenšovský)

Hrst vtipů pro dobrou náladu
 

Jaký je rozdíl mezi mrazem a traktorem?
Když vám po zádech přejde mráz, dá se to vydržet.
 
Syn arabského šejka se rozhodne studovat v Čechách. Po dvou letech píše domů: "Moc se mi tu líbí, pilně se učím, mám samé jedničky a jsou tu na mě moc hodní. Jenom, když zaparkuji před školou své pozlacené auto a dívám se, jak pan učitel vystupuje z tramvaje, je mi smutno." O týden později přijde synovi dopis a šek na dva miliony: "Nedělej nám ostudu, kup si tramvaj taky!"
 
Na zastávce stojí autobus chystající se na odjezd. Běží za ním chlap a křičí: „Pane řidiči, zastavte, jinak nestihnu práci!” Řidič chce odjet, ale cestující ho přesvědčí, aby počkal. Chlapík doběhne k zadním dveřím, naskočí, dveře se zavřou, on si oddychne a říká: „Kontrola jízdenek, prosím”.
 
Naštvaný host v restauraci hlasitě volá na vrchního: "Pane vrchní, máte zacpané uši?" 
"Moment, zeptám se v kuchyni."


Starší lékař se ptá ošetřovatelky: „Co vám mám dát, abyste se nechala políbit?" „Narkózu, pane doktore."
 
Potkají se dva lovci. Jeden je od hlavy k patě v obvazech. „Copak se ti stalo?" „Ale představ si, vydal jsem se na lov. Přijdu k docela malé noře. Tak do ní houknu: hú! A z nory: huú! Vyběhne liška. Tak já bác, střelím ji, šup s ní do torby a jdu dál. Přijdu k velké noře. A zas do ní HÚ! A z nory: HÚ. A vyběhne medvěd. Tak já bác ho, šup s ním do torby a jdu dál. A přijdu k ohromné noře. Tak zas do ní: HÚÚÚ! A z nory: HÚ HÚ. A představ si: vyjel z ní rychlík ..."
 
„Paní sousedko, proč si nedáte do zahrady k sazenicím nějakého strašáka?" „Není třeba, jsem tam skoro celý den."


V Alpách přijde turista za horským vůdcem, aby ho zavedl na vrchol hory Matterhorn. Ten ale řekl: „Nezlobte se, ale já už to několik roků nedělám." „A proč?", ptá se turista. „Špatně jsem snášel tu samotu při sestupu."
 
Blondýnka jde do elektra a říká: "Můžu dostat tuto televizi?" "Ne, blondýnkám ji neprodáváme." Druhý den se blondýnka naštve a nabarví si vlasy na černo. Takto se vydá znovu do toho samého elektra. Zase uslyší od prodavače stejnou odpověď: "Blondýnkám neprodáváme." "A jak víte, že jsem blondýnka?" "Protože to není televize ale mikrovlnná trouba.", odpoví prodavač.     
 
Povídá policajt policajtovi: "O nás se mezi lidmi říká, že jsme takoví hloupí, ale já ti něco povím. Tuhle jsem byl na pohřbu. A když v tom
krematoriu začala hrát muzika, všichni lidi koukali jako jojo. Já byl jediný, co šel pro tu vdovu tancovat!“

Včera večer ve zprávách říkali, že každý, kdo se v tomto počasí chystá na cesty, by s sebou měl mít sněhové řetězy, tažné lano, baterku, hever, deku, lopatu a náhradní kolo… No, řeknu vám, vypadal jsem ráno v trolejbuse jako blbec. 
 
Králík potká hada a říká: "Promiň, jak jsem se ti smál, že nemáš nohy." 
Had říká: "To nevadí, nic se nestalo." A králík na to: "Tak jo, tak ruku na to!"

 
Kubík se ptá celý nadšený pod vánočním stromečkem svých rodičů: „Tohle všechno mi přinesl Ježíšek?“ „Ano Kubíčku.“  Na to si dá Kubík ruce v bok a rozzlobeně se zeptá: „A co jste mi teda koupili vy?“

Plazí se dva hadi a mladší se ptá: „Mami, jsme jedovatí hadi?“ „ne, proč se ptáš?“ odpoví maminka. „To je dobře, já jsem se totiž kousl do jazyka.“


„Pane doktore, vždy když piju čaj nebo kávu, píchá mě pod levým okem.“ stěžuje si paní Horáčková. „Tak si zkuste vyndat ze šálku lžičku.

A jeden Vánoční: „Mami, já bych chtěl k Vánocům psa!“ prosí Michálek maminku. „Nic si nevymýšlej, budeš mít kapra, jako my všichni.“ 

 
Ahoj, jmenuju se Pepíček, baví mě chodit do školy i ze školy, akorát to mezi tím mě fakt vůbec nebaví. Hahahahahahahahahaha.
 
Víte, jak poznáte hloupou blondýnu? Posadíte ji před zrcadlo a ona si sama se sebou hraje kámen, nůžky, papír. Hahahahahahahahahaha.
 
„Pepíčku, řekni dvě zájmena.“ „Kdo, já?“ „Výborně, Pepíčku.“
 
Kdy je blecha nejvíc naštvaná?
Když skočí holohlavému na hlavu a nestihne zabrzdit.

 
Parkoviště by měla být dále od stadionů," prohodí od žehlicího prkna blondýnka, "pak by tolik míčů nekončilo v autu."
 
Hecují se dva lovci: „Byl jsem jednou v Africe na lovu. Pozdě v noci jsem vyšel ze stanu a proti mně stál lev. Neměl jsem u sebe žádnou zbraň, jen kelímek s vodou na holení, tak jsem ho polil a on utekl." Druhý lovec dodal: „Mohu potvrdit, že je to pravda. Já jsem tam náhodou procházel, potkal jsem toho Iva, a když jsem ho pohladil, měl ještě mokrou hřívu."

Pepíček se ptá maminky, jestli ví, kolik kečupu je v jedné láhvi? "Nevím, Pepíčku." "Ale já vím! Od gauče až ke dveřím.
 
Chuck Norris dokáže zabít jednu ránu dvěma mouchami.
 
Víte, kdo je to Moravák? Slovák, který nedošel do Prahy.

Ptá se kapr svého přítele: „Hele, Fanouši, ty věříš na život po Vánocích?“
 
Tati a odkud je vlastně Ježíšek?“ ptá se pětiletý syn otce pod stromečkem. „Když se podívám na většinu etiket z dárků, tak bych řekl, že z Číny“, odpoví pohotově tatínek.
 
„Mami, mami, hoří vánoční stromeček!“ „Neříká se, že hoří, říká se, že svítí, Petříku.“ „Mami, záclony už taky svítí!“


Přijde kostra do hospody a říká: Prosím jedno pivo a hadr.
 
Přijde kostra k lékaři a lékař jí říká: No, to jdete brzo ...
 
Jdou dvě sušenky po dálnici. Kolem nich přejede auto a jedna z nich říká druhé: Prosím tě, pojď a nedrob...
 
Ten nový telefon Apple iPhone si nekupuj! Je to šmejd." „A proč?" „Měl jsem ho už dvakrát: jeden mi ukradli a druhý jsem ztratil."
 
Pepíček se ptá maminky: "Maminko, můžu se dívat na televizi?" Maminka: "Ano, Pepičku, ale nezapínej ji."
 
Na Hirošimu nikdy žádná atomová bomba nespadla, to jen Chuck Norris zapálil rachejtli.
 
Jean, kam jste dal mého nejlepšího loveckého psa?" "Do boudy, sire." "Do jaké boudy, Jean?" "Přesněji řečeno do ledničky, sire." "A nebude mu tam zima, Jean?" "Ne, sire, zavřel jsem dveře.“

 
Sněhulák.jpg
 
Anketa – znáte zimní pranostiky?
Je zima, po dlouhém čekání dokonce i bílá. A to je určitě to nejlepší téma pro naši pravidelnou anketu. Tentokrát jsme ji zaměřili na zimní pranostiky. Rozeběhli jsme se po Arpidě a zeptali se náhodných kolemjdoucích na dvě otázky:
 
1. Znáte nějakou zimní pranostiku? 
2.  Víte co tato pranostika znamená?
 
Helena a Kristýna: Únor bílý, pole sílí - když je hodně sněhu, bude dobrá úroda.
Alena:  Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více – prodlužuje se den.
Saša:  Zima měkká, doktor čeká – když nejsou mrazy, je více nemocí.
Dana:  Lucie noci upije a dne nepřidá – je pořád tma.
Honza:  Na masopust rampouchy, výborný rok na mouchy – když je na masopust mráz, bude v létě hodně much. 
Aneta:  Leden, za kamna vlezem – venku je zima, je třeba si zatopit.
Tereza:  Březen, za kamna vlezem - venku je zima, je třeba si zatopit.

Děkujeme za odpovědi.                
 
Vůbec jsme netušili, jak těžká anketní otázka to je a jak málo pranostik známe. Tatam je moudrost našich předků. Tak jsme se rozhodli vás trochu ponaučit a přidáváme několik dalších zimních pranostik:

Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatně oblečené zraní.
Jak vysoko v zimě leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
Na Adama a Evu, čekej oblevu.
 
Markéta Mondeková, Martin Jenšovský, Radek Benýšek
Recenze filmu:
Alvin a Chipmunkové - Čiperná jízda
březen 2016
 
Alvin, Simon a Theodore jsou veselí, malí a animovaní chipmunkové (česky čipmánkové), kteří se ve filmu starají o pěknou taneční hudbu, vtipy a skvělou zábavu. Příběh začíná překvapením a velkým nedorozuměním pro chipmunky. Mají totiž podezření, že se jejich člověčí kamarád Dave chce zasnoubit se svou přítelkyní. Oni by touto svatbou získali naprosto příšerného nesnesitelného a vyženěného bratra Milese. A navíc, kdo ví, jestli je Dave možná nakonec i úplně neopustí. Snaží se jim tedy v zasnoubení zabránit a vydají se na cestu přes celou Ameriku až do Miami. Po cestě samozřejmě dělají rozruch. Honí je potrhlý letecký komisař a čelí naschválům Milese. Ve filmu si užijete hojně tanečních a pěveckých čísel v podání chlupáčů ve svetrech (to jsou chipmunkové). Filmu dávám tři hvězdičky z pěti možných a doporučuji jej každému, kdo má rád ztřeštěný humor, tanec a diskotékovou hudbu.  (Martin Jenšovský)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one